Tento materiál je stručnou úvahou o tom, proč by stát neměl zahrnout léčiva spolu s ostatními produkty do jednotné sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Dle mého názoru je to krok neuvážený a jeho důsledky budou mít na veřejné rozpočty negativní dopad.
K čemu má sloužit DPH
Jako ekonom musím ideově souhlasit s cílem sjednotit DPH na jedné sazbě. Jednotná sazba je nejčistší způsob zdanění, jelikož nepokřivuje trh a spotřebu obyvatel. Jestliže je veškerá spotřeba zdaněna stejnou měrou, nedochází k posunům v poměrech cen jednotlivých komodit a stát se nesnaží manipulovat spotřebitele ke koupi či odmítnutí konkrétního statku. Je třeba se ale tázat, k čemu má DPH sloužit. To je zdánlivě banální otázka, ale jak dokazuje pokus o zařazení léků do vyšší sazby, ne zcela pochopená. Kdykoli vznikne na území státu nějaká nová hodnota, část zisku by měla být odvedena státu jako platba za tvorbu a kultivaci prostředí, které vznik nových hodnot umožňuje. Daň je odvedena těmi, kdo ze vzniklé hodnoty mají užitek - tedy těmi, kdo ji pořizují. Vzniká tak tok prostředků od soukromých subjektů směrem ke státu. Samozřejmě že vzniká určitá neefektivita, když státní instituce placené čistě ze státního rozpočtu platí zpět do stejného rozpočtu daně. Stát tak vlastně přelévá peníze sérií transakcí tam a zpět. Vytvoření výjimek pro hospodaření státních institucí by ale bylo tak administrativně složité, že je nereálné uvažovat o jejich zavedení. Vždyť ony instituce spotřebovávají totéž jako další soukromé subjekty a jejich spotřebu nelze kategoricky odlišit od spotřeby soukromé.
Vyšší zatížení zdravotních pojišťoven
Zde je již vidět, jakým směrem se moje argumentace ubírá. V případě léků je tomu totiž podstatně jinak. Léky, které nejsou volně prodejné, jsou v konečném důsledku pořizovány takřka výhradně zdravotními pojišťovnami za veřejné prostředky. Není to tedy soukromý subjekt, kdo tyto léky platí. Zde tedy jsme svědky unikátního případu, kde lze stát snadno vyčlenit z platby daní, aby zbytečně neplatil sám sobě. Situace je zde ještě o to horší, že rozpočty zdravotních pojišťoven, ač jsou veřejnými prostředky, jsou striktně odděleny od státního rozpočtu a odvedené platby se jim nevrátí. Zdravotnické rozpočty a státní rozpočet jsou přímo propojeny pouze jednosměrným kanálem ve formě platby za státní pojištěnce. Ta je celkově za rok 2011 odhadována na cca 53 mld. Kč. Sjednocením DPH na úrovni 19 % včetně léků se zatížení veřejných zdravotních pojišťoven zvedne ze současných 14 miliard Kč na 20,6 miliardy Kč. Na léky ze zvýšení o 6,6 mld. spadá přibližně polovina, druhá polovina je ve zdravotnickém materiálu a další spotřebě běžných komodit ve zdravotnictví. Odvod DPH je navíc různě velký u různých zdravotnických zařízení (např. pro samostatné ambulance, laboratoře, dodavatele léčiv, lékárny, malé nemocnice apod.), což vytváří nezamýšlené dopady a důsledky. Zvýšením DPH se tak de facto sníží platba za státní pojištěnce na 46,4 mld. Kč. V současné době, kdy jsou rozpočty velmi napjaté, by bylo vhodné resortu zdravotnictví takovou ztrátu kompenzovat. Jako čistší prostředek než zvedání platby za státní pojištěnce, což je opět složité přelévání peněz tam a zpět, se jeví vyjmutí hrazených léčiv z jednotné sazby a vytvoření sazby samostatné, či dokonce jejich úplné vyjmutí ze systému DPH.
Jak je tomu v Evropě?
Podobný přístup není v Evropě ojedinělý. Čtyři země (Španělsko, Francie, Itálie a Lucembursko) mají zvláštní „super nízké“ pásmo DPH, ve kterém se nacházejí právě vybrané léky. Naprostá většina ostatních zemí má léky v nižší sazbě a čtyři země (Velká Británie, Švédsko, Malta a Irsko) mají dokonce vybrané léky vyjmuté z DPH. Velmi podobná je situace i v oblasti zdravotnického materiálu a pomůcek pro zdravotně postižené. Ve 22 zemích Evropské unie (EU) je zdanění léčiv daní z přidané hodnoty (DPH) nižší než v současnosti v České republice (10 %). Průměrná výše DPH v EU je na léky hrazené z veřejných rozpočtů 7,7 procenta. Podrobný pohled na důsledky změn DPH je uveden v přiložené tabulce. Do výpočtů se započítává i předpokládané snížení DPH u těch položek, které jsou nyní v základní sazbě DPH (20 %). Jsou to výdaje pro zboží a služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Takže ta část, kterou si lidé platí sami, ve výpočtech zahrnuta není. Pouze ponechání léků ve snížené sazbě (10 %) by zmírnilo negativní dopad nárůstu DPH, ačkoli by celkový výnos vzrostl.
Autor článku: Ing. Petr Nosek, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění.
Tabulka: Podrobný pohled na důsledky změn DPH
Zdroj:
Zdravotnické noviny, 15. 8. 2011
www.zdravky.cz