Na programu 13. schůze Poslanecké sněmovny je návrh zákona o přechodném snížení cen a úhrad léčiv, podaný skupinou poslanců v čele s Markem Šnajdrem. Svým charakterem se podobá přechodným ustanovením Janotova balíčku. Protože v průběhu roku 2010 proběhla v řadě referenčních skupin revize výše a podmínek úhrady, je množství dotčených léčivých přípravků výrazně menší, než tomu bylo v případě Janotova balíčku. Více než věcný obsah navrženého zákona si zaslouží pozornost skutečnost, že je to již podruhé, co se musí Poslanecká sněmovna zabývat korekcí nedokonale fungující cenové a úhradové regulace léčiv.
Navrhovaný zákon snižuje ceny a úhrady léčivých přípravků, které dosud neprošly revizí (výše a podmínek úhrady ze zdravotního pojištění) obdobným způsobem, jako přechodná ustanovení Janotova balíčku. Tato přechodná ustanovení měla účinnost omezenou na dobu jednoho roku. Dne 31. 12. 2010 vypršela jejich platnost a 1. 1. 2011 se u přípravků, u kterých během roku 2010 neproběhla revize, vrátila cena a úhrada na úroveň platnou před účinností Janotova balíčku. Navržený zákon vrací cenu a úhradu nezrevidovaných léčiv na úroveň platnou v roce 2010. Účinnost navrženého opatření je opět omezena na dobu jednoho roku. Omezení na jeden rok se zřejmě opírá o článek číslo 4 Transparenční směrnice.
Vzhledem k tomu, že během roku 2010 došlo k revizi výše a podmínek úhrady řady referenčních skupin, je rozsah léčivých přípravků dotčených předkládaným opatřením výrazně nižší, než tomu bylo v případě Janotova balíčku, kdy prakticky došlo k plošnému snížení cen a úhrad léčiv. Zatímco přechodná ustanovení byla součástí novely zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, jedná se v tomto případě o zcela samostatný zákon.
Navržený zákon snižuje o 7 %
· úhradu léčivých přípravků ze zdravotního pojištění, u kterých dosud neproběhla revize výše a podmínek úhrady. S výjimkou léčivých přípravků, u kterých sice neproběhla revize, ale kterým byla úhrada stanovena již podle pravidel platných po roce 2008.
· maximální cenu léčivých přípravků, které
jsou regulovány maximální cenou a u kterých dosud neproběhla revize výše a podmínek úhrady.
· tzv. ohlášenou cenu původce léčivých přípravků, které
nejsou regulovány maximální cenou a u kterých dosud neproběhla revize výše a podmínek úhrady.
· „fixovanou základní úhradu“ v referenčních skupinách, ve kterých dosud neproběhla revize a ve kterých je tato úhrada stanovena na základě individuálního správního řízení nebo na základě poslední platné vyhlášky o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely z roku 2007. V tomto bodě jde navrhovaný zákon za rámec přechodných ustanovení Janotova balíčku.
Fixace základní úhrady v referenční skupině byla zavedena právě Janotovým balíčkem. Její princip spočívá v tom, že základní úhrada stanovená během revize v referenční skupině, se používá při všech dalších individuálních správních řízeních až do zahájení nové revize. Pokud dosud v referenční skupině neproběhla revize, použije se právě úhrada z posledního správního řízení, případně z poslední vyhlášky o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely z roku 2007. Hlavní přínosy fixované základní úhrady jsou zjednodušení práce správního orgánu a udržení stejné úhrady v rámci jedné účinné látky.
Navrhovaný zákon obsahuje také pravidla pro přiznání výjimky z tohoto zákona.
Z praktického pohledu je nepříjemné, že změna výše úhrady se přenese do praxe okamžitě, zatímco změny ceny s určitým zpožděním. Současně s účinností navrženého zákona dojde k okamžitému snížení úhrad, zatímco v distribuční síti a v lékárnách ještě budou přípravky s vyšší cenou, nakoupené v období, kdy 7 % snížení ceny neplatilo. Dojde k přechodnému zvýšení doplatků.
Také lze očekávat, že bude zpochybněn soulad navrženého opatření s legislativou EU, případně s listinou základních práv a svobod.
Pozornosti by neměl uniknout hlavní důvod, proč je zákon předkládán. Jedná se již o druhé, mimořádné a nesystémové opatření, přijímané Parlamentem ČR, které zachraňuje nedokonale fungující cenovou a úhradovou regulaci. V souvislosti s návrhem Nejvyššího správního soudu na zrušení celé části šesté zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, která definuje stanovení cen a úhrad léčiv, se nabízí otázka, zda jsou pravidla cenové a úhradové regulace nastavena správně.
Mgr. Martin Mátl
PharmDr. Stanislav Havlíček