Na webových stránkách Zdravotnických novin se v pátek 22. dubna objevil článek ČLnK je němá, lékárníci ale mlčet nesmějí. Nemá smysl na stránkách zdravotnického periodika přistoupit na záměrnou eskalaci napětí a vytváření problémů tam, kde nejsou. Nemá smysl tím dávat příležitost těm, kteří se snaží zneužít mediální prostředí k získávání vlastního prospěchu a vnášení rozbrojů mezi lékárnický stav. Přesto, lépe řečeno právě proto, je vhodné se omezit aspoň na krátkou reakci a popis situace s ohledem na projednávané novely zákonů v oblasti regulačních poplatků i s vazbou na různá mediální prohlášení.
V České republice, ale nejspíš nejen zde, se namísto korektního jednání stalo pravidlem mediální propírání, napadání a osočování. Trvale jsou takto používány různé polopravdy, nepravdy a lži. Některá média dávají tomuto způsobu vyjadřování prostor. Možná se tak děje z prosté neznalosti problematiky nebo i pod finančním tlakem a nutností udržet určitý minimální počet čtenářů, posluchačů či diváků.
Rozliční mediální poradci se ne zřídka živí záměrným udržováním sporů mezi organizacemi i běžnými občany. Musí přeci ukázat svoji důležitost. Velká část z lidí na tuto nebezpečnou hru vytváření virtuální reality přistoupila. Bez ohledu na to, že zmínění poradci nemají mnohdy dostatečný přehled v oboru, ve kterém radí. Pak z toho vznikají významné přehmaty a dezinterpretace. V jejich důsledku jsme se například dozvěděli z televize a pořadu Michaely Jílkové, že lékárníci chtějí dokonce zpřístupnit bez receptu přípravek s vyšším obsahem pseudoefedrinu, než jaké jsou k dispozici dosud. Bylo by zajímavé zjistit kdo a proč nechá vystoupit zástupce provozovatelů lékáren do televize s tím, že lékárníci mají v očích veřejnosti podporovat výrobu drog. To je totiž výsledné mediální sdělení. Nic víc, nic méně. Pro většinu lékárníků je to zcela nepochopitelné. Zmíněné vyjádření však ve skutečnosti nelze chápat jinak, než sdělení a zájem konkrétní provozovatelské organizace. Česká lékárnická komora i na základě rozhodnutí svého nejvyššího orgánu trvá na tom, že by tyto přípravky měly být vázány na lékařský předpis.
V poslední době se častěji objevují také aktivity připravené na mediální diskreditaci představitelů České lékárnické komory na základě smyšlených, vykonstruovaných nebo nesmyslných argumentů. Základem je plivnutí špíny a hození bláta, vyvolání nějaké krize a pocitu akutního ohrožení, se snahou zneužít známé rčení, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Je to z hlavy autorů, nebo jim ze zákulisí někdo radí, jak vytvářet negativní kampaň, stejně jako tomu bylo v politice před volbami do parlamentu? Chceme nechat zatahovat profesní samosprávu do odpudivé, mediálně potencované a manipulované kampaně, provázené pletichami a politikařením? Je právě tohle ten vzorec, který chceme používat v již tak dost nemocném zdravotnictví místo korektní a slušné diskuze mezi profesními organizacemi na jedné straně a ministerstvem na straně druhé?
Článek předsedy představenstva občanského sdružení Grémium majitelů lékáren zaráží o to víc v době, kdy byly základní postoje k oblasti poplatků a cenotvorby představovány a vysvětlovány prostřednictvím diskuzí, vyjádření, článků i 14 dní starého a všem lékárníkům otevřeného Sněmu České lékárnické komory v Olomouci. To, že někdo není schopen či ochoten informaci najít a absorbovat neznamená, že ona informace neexistuje.
Česká lékárnická komora se ve svých vyjádřeních řídí heslem „Mlčeti zlato, mluviti stříbro“, které vyjadřuje především rozumnou rozvahu pro mediální vyjádření, například i s ohledem na další jednání. Budeme velmi rádi, když se k našim argumentům a veřejně deklarovaným postojům přidají také občanská sdružení a nebudou nadále mlčet. Je načase. Velmi rádi bychom si již přečetli jejich konkrétní, relevantní a podložené argumenty pro jednání se státními institucemi.
Česká lékárnická komora je v takovém postavení, že nemá nejmenší důvod vynucovat si místo na slunci mediálně nekorektními a populistickými metodami. Naším cílem a úkolem jsou především věcná jednání nad návrhy řešení, která budou ve prospěch pacientů a přinesou užitek především lékárníkům. Takovému cíli v dlouhodobém horizontu neprospěje ani sebestředná glorifikace, ani servilita ke státním orgánům. Namístě není ani zbytečná negace vyjádřená prostřednictvím médií v průběhu nebo dokonce před zahájením jednání o připravovaných změnách.
Pokud se nám podaří najít společné argumenty s organizacemi napříč zdravotnictvím, budeme velmi rádi. Pokud tomu tak vždy nebude, budeme i nadále pokračovat v prosazování zájmu našich členů. Na to, abychom byli při jednáních vidět, nepotřebujeme mediálně exhibovat.
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.