Řval jak na lesy

„Nedávno jsem si v lékárně kupoval čípky a mastičku, které mi pomáhají proti hemoroidům. Protože byla lékárna plná, strašně jsem se styděl, když se magistr opravdu hodně nahlas ptal, jestli nechci vyzkoušet nějaký jiný preparát,“ říká Jaroslav P. z Prahy a pokračuje: „Bylo mi to trapné, takže jsem byl rád, když jsem z lékárny doslova vyběhl, rudý jako krocan. A aby té tragikomedie nebylo málo, lékárník ještě za mnou zařval, ať si to promyslím, že ta mastička, co mi nabízel jako alternativu, je prý skutečně lepší! Samozřejmě, že do této lékárny už v životě nevkročím.“

 
Ptejte se na svůj lék

I když užíváte nějaký lék delší dobu, rozhodně byste se o něm měli u lékárníka informovat. Kromě sdělení o jeho nežádoucích účincích a složení i jeho případných reakcích s jinými preparáty, by měl farmaceut pomoci nemocnému „manažovat“ jeho chorobu, mluvit s ním o vývoji onemocnění a podle toho mu poradit...Proto by na druhou stranu měl i pacient poskytnout lékárníkovi dostatek informací.

 

Mění se nejen časy, ale i léky

Důležitost toho, aby se pacient na svůj lék farmaceuta ptal, je zřejmá i z rychlého vývoje léčiv obecně. Cílem komunikace mezi oběma stranami je přece především zlepšení výsledků léčby. A navíc s důrazem na kvalitu života pacienta. Hlavní zásada pro nemocného je, aby se nebál vždy u lékárníka informovat o svém léku, a to opravdu bez ohledu na to, jak dlouho ho užívá. Složení léků se mění, mění se účinné látky, stejně tak i nežádoucí účinky. Z tohoto důvodu jsou aktuální informace podávané lékárníkem velmi důležité.

 

Co dělat, když lék nemají?

Lékárna slouží pacientům k tomu, aby jim potřebný medikament dodala okamžitě. Když lék není momentálně k dispozici, měl by farmaceut situaci vysvětlit a dohodnout se s nemocným na řešení. Když je to možné, může lék nahradit jiným generikem (lékem se stejnou účinnou látkou) anebo chybějící preparát urychleně objednat. Často je to možné dokonce tentýž den, nejpozději do druhého dne.
 

Panebože, to je drahé!

Někdy je cena léku, a tím máme na mysli i stále vyšší doplatky, pro pacienta příliš vysoká. Bohužel, nemocní bývají velmi často zejména staří lidé, kteří nežijí v dobrých sociálních podmínkách a mají jen minimální příjem. Proto by měl lékárník umět najít lacinější variantu medikamentu (říká se tomu generická substituce). V tom musí spolupracovat s ošetřujícím lékařem. ??

 

Česká lékárnická komora vypracovala již zmíněné Desatero, které je určené veřejnosti (pacientům) v lékárnách. Desatero uvádíme pro úplný přehled o možnostech, které lidé v lékárnách mají.
Mají právo na:

·  slušné, ohleduplné a příjemné chování personálu, na respektování vašeho handicapu

·  přiměřené soukromí – nikdo vás nemůže nutit mluvit o citlivých otázkách za blízké přítomnosti dalších osob

·  znát jméno zdravotníka, který se vám věnuje – každý lékárník i farmaceutická asistentka musí být označený jmenovkou s   pracovním zařazením

·  vydání či objednání léku dle lékařského předpisu nebo vašeho přání, pokud je to možné

·  návrh dalšího postupu (náhradní lék, odeslání zpět k lékaři apod.) v případě nedostupnosti vámi či lékařem požadovaného léku (např. v případě ukončení výroby, registrace, výpadku apod.)

·  ověření a doplnění neúplného receptu, je-li to možné (ověření předepsaného medikamentu podle záznamů lékárny, vašeho nálezu či konzultací s lékařem), abyste nemuseli absolvovat další cestu do ordinace a lékárny

·  automatické poskytnutí základní informace o léku, který kupujete či vyzvedáváte na recept

·  srozumitelnou a přiměřenou odpověď v případě dotazu na účinek, složení, užívání, nežádoucí účinky či vzájemné ovlivňování se léků

·  zhotovení nebo zajištění individuálně připravovaného léku (dle předpisu lékaře), případně informaci, která lékárna toto léčivo připraví

·  pokud se k vám v lékárně nechovají podle těchto pravidel, vyberte si jinou, což je vaše právo – v žádném případě nejste nucení respektovat nasměrování do určité lékárny

V lékárně pracují: vysokoškolsky vzdělaní lékárníci, kteří vydávají léky na recept. Farmaceutičtí asistenti nemají tak vysokou odbornost a mohli bychom je přirovnat ke střednímu zdravotnickému personálu v nemocnicích – zdravotním sestrám, laborantům a podobně.

Když vám některá lékárna nevyhovuje – vysoké doplatky, nevhodné chování lékárníků, neochota a podobně, jděte do jiné. Jestli žijete v místě, kde je lékárna jediná, máte dvě možnosti: buď si zajistit například takzvaným opakovacím receptem u lékaře možnost nákupu léků do zásoby ve větším městě anebo si na chod lékárny stěžovat. Například u České lékárnické komory (http://www.lekarnici.cz).