Diskuse se točila mimo jiné kolem výhrad pacientů a lékárníků k současné cenotvorbě léčiv v ČR a hovořilo se také o možnosti zavedení pevných poplatků. ČLnK přijala nabídku ministerstva na spolupráci při modelaci dopadu změn v cenotvorbě a lékové politice a bude se společně s ministerstvem podílet na přípravě této části zákona. Další problematickou oblastí, na kterou delegáti sjezdu poukázali, je situace při nevybírání zákonem daných regulačních poplatků za položku receptu a nulová nebo velmi malá aktivita dozorových orgánů při vymáhání této povinnosti. Delegáti sjezdu také hlasovali o změnách ve složení představenstva ČLnK. V návaznosti na sjezd ČLnK redakce MT položila několik otázek tiskovému mluvčímu ČLnK, panu Mgr. Aleši Krebsovi, Ph.D.

Celkem 95 % delegátů sjezdu stejně jako 88 % pacientů (SC&C, 2010) se vyslovilo pro stejné doplatky ve všech lékárnách. Rádi jsme přijali nabídku ministerstva na spolupráci při přípravě nové lékové legislativy. Jedním z bodů diskuse byla regulace cen a stanovení výše a podmínek úhrady léčiv. Nejen že je systém obtížně vysvětlitelný, ale i třetí rok od zavedení je pro pacienty i lékárníky nepřehledný a stále trpí nedostatky. Lékárníci by přivítali systém výrazně jednodušší. S dnešním systémem doplatků souvisí i poskytování různých bonusů a slev. Léčiva nejsou běžným zbožím a stát by měl zvýšit kontrolu nad prostředky vynakládanými na léky ze zdravotního pojištění. Pro inspiraci nemusíme chodit daleko, můžeme se porozhlédnout v sousedních státech. V Německu i na Slovensku jsou marketingové aktivity spojené s výdejem léčiv hrazených z veřejného zdravotního pojištění zakázány. Ministr Heger také vyjádřil podporu zachování venkovských lékáren, jako žádoucí součásti sítě zdravotnických zařízení.

Zejména obtížná vymahatelnost právních předpisů při nevybírání regulačních poplatků. Jejich zavedení bylo politickým rozhodnutím a nulová ochota státu řešit porušování zákona v krajských lékárnách, a nejen v nich, přispívá k celkové rezignaci společnosti. Porušování zákona se plíživě stává společenskou normou. Stát by měl zajistit dodržování zákonů, aby nebyl poškozován nikdo, kdo právní předpisy dodržuje. Na mysli mám ty lékárny, které regulační poplatky vybírají podle zákona. S problematikou poplatků je spojena ještě další povinnost lékáren. Při výdeji léků pro pacienty osvobozené od platby regulačních poplatků je lékárna povinna provést odpočet z ceny léku i v případě, když regulační poplatek vybrán není. Řadu léčivých přípravků jsme tak nuceni vydávat pod nákupní cenou. Stát by neměl nutit lékárníky, aby na své náklady prováděli státní sociální politiku. Další dlouhodobě neřešenou bolestí je situace, kdy SÚKL zveřejňuje seznam cen a úhrad léčiv v průběhu měsíce se zpětnou platností k prvnímu. Tato situace se periodicky opakuje, a přestože chápeme, že je z větší části způsobena nedokonalostí právní úpravy, nemůžeme zůstat lhostejní. Tím spíš, že je nedokonalost zákona doplněna lidskými chybami a nesprávný úřední postup SÚKL opakovaně generuje provozovatelům lékáren další škody. Rád bych zdůraznil, že se nesnažíme za každou cenu označit viníka. Snažíme se o nápravu systému, který se chybující úředník snaží neobratně omlouvat a obhajovat, namísto snahy o účinné řešení. 

Důležitým tématem je budoucnost. Pro příští rok se stal PharmDr. Stanislav Havlíček, jako zástupce České lékárnické komory, viceprezidentem PGEU (Evropský svaz lékárníků). Prezidentem byl zvolen dr. Wolf z Německa. Bezpochyby dojde k ještě užší spolupráci a předávání zkušeností mezi lékárníky obou zemí. Německý systém lékárenství má velmi dlouhou tradici a byl kultivován desítkami let výkonu svobodného povolání lékárníka. Zcela jistě se máme čím inspirovat. Kromě zahraničních aktivit se v příštím roce ČLnK připravuje na 20. výročí svého založení.

 

Mgr. Hampel byl odvolán rozhodnutím sjezdu. Návrh na odvolání nebyl žádným tajemstvím, obsahovala jej usnesení několika okresních sdružení. Většina delegátů hlasovala pro tento návrh a snaha o pojmenování důvodů, které je k tomu vedly, by byla pouhou spekulací. Zároveň byli zvoleni tři noví členové představenstva, které tak má plný počet (dvacet) členů. Stejně jako v minulosti tvoří polovinu členů představenstva kolegové, kteří lékárny provozují. ČLnK je ovšem organizací nedělící své členy podle výkonu jejich profese ani podle jiných kritérií. Výše uvedené rozdělení je spíš statistickou informací bez faktického dopadu na fungování komory.

red

Zdroj: Medical Tribune 26/2010